PK

Nejsem zrovna fanouškem boolywoodských filmů a zcela otevřeně přiznávám, že jsem se jim až doposud vyhýbal. Až mě jednou kamarád doslova donutil podívat se na indický film PK. Důvodem, proč jsem se nechal ukecat, byl hlavní hrdina Aamir Khaan, kterého už jsem znal z filmu “Jmenuji se Khan a nejsem terorista”. Zezačátku mě trochu mrzelo, že byl ve filmu PK Aamir zase “za debila”:-) Jenže už po pár minutách jsem změnil názor, a byl jsem za toho debila rád.

PK

PK se tak nějak omylem dostává z vesmíru na planetu Zemi. Stop. Takhle začíná film a já již po pár minutách kroutil očima, tyhle filmy já nerad. Vydrž, vydrž, říkal kamarád. Tak jsem vydržel. PK je okraden o ovladač, pomocí kterého se dostane zpět na svou planetu. Míto toho mu zloděj do ruky vrazí přehrávač. Jak se tak PK (Píkej – opilý) toulá světem, z každé strany slyší slovo Bůh. Bůh ví, Bůh zná, modli se k Bohu,… A tak se PK rozhodne Boha najít.

Celý film se zabývá otázkou hledání Boha, jsou tam krásně ukázána jednotlivá náboženství, všechny jejich (ne)smysly…

Přiznávám, měl jsem na krajíčku. Být ženská, řvu jako tur.

Za mě 100 %!